Plavání kojenců Praha východ Jenštejn

U ohrádky se pokouší ze vzporu klečmo přejít přes klek jednonož do stoje. Při zvednutí ve svislé poloze pokrčí nožky. měsíc Hraje si s kojenecké plavecké Jenštejnem drobnými předměty, tluče dvěma kostkami o sebe, zdvojuje slabiky tata, mama. Pokouší se lézt. Pokouší se posadit přímo z lehu oporem o předloktí. Sedí zpříma, pevně v sedu roznožném. U ohrádky se samo postaví a s oporou se udrží ve stoji. Při zvednutí v poloze na bříšku upažuje plachtí. měsíc V lehu už jen odpočívá a raduje se z pohybu. Leze. Hraje si v sedu. měsíc Jemná motorika začíná Praha 20 převažovat nad lokomocí. Manipuluje s hračkami. Leze rychle vpřed i vzad. Dokonale udržuje rovnováhu, na výzvu ukáže části svého těla, Praha 19 okolní předměty, osoby. měsíc Obratně manipuluje s drobnými předměty. Uchopí do jedné ručky i dvě hračky, uchopuje opozicí palce a ukazováku. Napodobuje jednoduché činnosti. Vyhovuje jednoduchým výzvám nesmíš, vyslovuje první slova máma. Leze jako pejsek nikoli po kolínkách. Sed je již stabilní, manipuluje s lžičkou a pokouší se ji nést do úst. Obratně se staví, samo stojí a dělá první neobratné krůčky. měsíc Při spuštění k podložce směřují paže i nožky k podložce přistává Pros, Žibrková, Chování kojence Probíhá intenzivní psychomotorický vývoj. Rozvíjí se první signální soustava a nemluvně reaguje na podněty z okolí, které působí především na receptory zrakové, sluchové i některé jiné. Slovo působí jako podmíněný podnět Hálková et al, Socializace kojence Dítě přichází na o Jenštějnu plavání s kojenci

svět s vrozenou dispozicí preferovat podměty sociálního charakteru. Již od počátku života ho snáze upoutává lidský hlas či obličej než jiné sluchové či zrakové podměty. Velmi brzy dovede opětovat oční kontakt. Obdobným způsobem, i když zpočátku ne tak výrazně, upoutává dítě také řečový projev dospělých. Dospělí napodobují chování kojence, baví je to a slouží tak dítěti, aniž si to plavali kojence Jenštejnu uvědomují, jako zrcadlo jeho projevů. Poskytují mu tak velmi specifickou zpětnou vazbu. Dítě se usmívá na každého, kdo se chová očekávaným způsobem. Dítě dovede komunikovat s dospělým člověkem pomocí různých motorických aktivit, nejen mimikou a pantomimou, ale i například úchopem bere si od dospělých hračky Vágnerová, Do půlroku, ve vzájemném kontaktu rodičů a dítěte, vychází iniciativa Nouzov většinou od rodičů. Oni jsou ti, kdo s dítětem něco dělají stačí, když dítě k tomu dá jen malou výzvu, jen drobné znamení. Od půl plavání kojenců Jenštejn roku se však situace mění a iniciativu obvykle přejímá dítě Matějček, Pokorná, BATOLE Období batolivé je do konce roku věku dítěte Chvaly Havlíčková, Pohybový a smyslový vývoj Druhý rok života Ke konci prvního roku života jsou rozvinuty všechny receptory, analyticko syntetická činnost vyšší nervové soustavy pokročila, proces podráždění je provázen znatelnějším zesíleným útlumem. Motorika se

plavání kojenců Jenštejn